5 důvodů, proč mě děsně baví číst si datové reporty z BoomLabu

Nový ročník našeho výzkumu BoomLab se pomalu prosazuje v médiích a mezi content markeťáky. My v Boomerangu s ním žijeme už několik měsíců. Letos jsme jako hlavní nástroj pro všechny, kdo s daty pracují, vytvořili přehledný BoomLab 2.0 report, který připravujeme klientům a projektům na míru. Protože mít data je jedna věc, ale vědět, co s nimi, to už je vysoká škola života, vesmíru a vůbec.

(Teď něco profláknu: Upřímně… my jsme si ten report udělali hlavně pro sebe. A vyladili jsme ho tak, abychom se v té strašlivé záplavě čísel a excelů z BoomLabu vyznali. Prostě aby ho mohl začít v praxi používat kdokoliv v Boomerangu. A ukázalo se, že je tak boží, že může pomoct spoustě firem.)

Takže co na boomlabím reportu oceňuju já?

1. Dostanu opravdickou infografiku, ve které se vyznám

Ne každá pěkně zalomená tabulka nebo koláčový graf je infografika. Na tohle jsem pes a chci mít před sebou obrázek, ze kterého na první pohled vyčtu, co ta čísla znamenají. Abych se v tom vyznala a uměla si to představit. Je to náročná disciplína, ve které jsme si v týmu hodně lámali hlavu. Myslím, že se nám to docela povedlo, posuďte sami.

Tady jsme chtěli zobrazit, jaká média naše cílovka sleduje pravidelně. Díky peakům v barevné ploše vidím těžiště, kterému bych se měla v marketingu věnovat. Přidáním další vrstvy s červenou linkou můžu informaci o své cílovce navíc okamžitě vizuálně porovnat s průměrem populace a neunikne mi, kde se odlišujeme. Takhle jsme třeba zjistili, že dělat podcast pro personalisty by mohlo dávat smysl.

2. Informace o cílovce vidím v kontextu celé populace

Je dobré vědět, že moji cílovku zajímá hlavně sport nebo že tráví čas návštěvami restaurací. Ale co když to tak má každý? Snažíme se tam, kde to dává smysl, ukazovat kontext – je vysoké číslo u mé cílové skupiny něco netradičního, co stojí za pozornost?

Tady jsme v rámci lifestylové laboratoře u činností, kterým se daná cílovka věnuje alespoň jednou měsíčně. Šedé tečky pod každou položkou ukazují, jak to má většinová populace. Hledáme deviace na obě strany – kde se počty puntíků nejvíc liší – a na ty upozorňujeme.

3. Persony nejsou vymyšlené v zasedačce

Persony chce každý a nejednou jsem viděla pěkně vypracované a popsané postavy zákazníků – které byly úplně vymyšlené! BoomLab umí v rámci jedné cílové skupiny, kterou definujeme třeba věkem, místem bydliště nebo socioekonomickou situací rodiny, určit, z jakých person se skládá. Máme jich v každé laboratoři 5–6 (podle úhlu pohledu).

Jak to funguje v praxi?

Definuju si, komu prodávám svoje produkty a služby, a jdu do dané kapitoly. Tady jsem šla do mediální laboratoře, protože mě zajímá, na jaká média se mám zaměřit. Vidím, že moji cílovku tvoří tyhle 4 persony a kolik % tvoří.

A na další stránce vidím, co která skupina mého publika znamená + jak je zastoupená v obecné populaci mimo moji cílovku. Popisujeme je tak, aby si pod nimi každý hned někoho představil. Třeba někoho, koho zná. Mimochodem, já jsem se zařadila na první dobrou jako Mladý onlinista (pozor na překlepy!) a sedí to na mě včetně věku úplně přesně. :)

4. Dostanu se lidem pod kůži i v jejich názorech

Oproti minulému ročníku, kdy jsme měli jenom mediální laboratoř, BoomLab 2.0 nabízí hned čtyři. Mediální, postojovou, zájmovou a lifestylovou. A mě děsně baví ta postojová. Můžeme mít totiž dvě skupiny, které se v mediálním prostoru chovají podobně, ale třeba úplně jinak nakupují nebo věří informacím. Vyplatí se proto podívat i sem.

V postojové laboratoři není jenom nákupní chování, i když o peníze jde v marketingu vždycky až na první místě… ale i přístup k práci, rodinnému životu, zdravému životnímu stylu, k informacím nebo charakter osobnosti. Díky datům v této části jsme třeba pochopili, že v komunikaci elektromobilů se u jedné specifické cílovky musíme zaměřit na jiné benefity, než je ekologie.

5. Baví mě zkoumat, co lidi baví

Nedá mi to se tady s vámi nepodělit o jednu libůstku, se kterou jsme si letos vyhráli. Chtěli jsme zjistit, co lidi fakt baví. A tak jsme jim předložili seznam „kulturních fenoménů“, které jsme posbírali od 4 různých generací (abychom to neovlivňovaly jenom my, děti z osmdesátek a devadesátek). Respondenti měli zaškrtnout, jestli danou postavu znají, nebo ne, a následně vybrat svých 5 nejoblíbenějších.

Dozvěděli jsme se tak například, že nejmladší generace (15–24 let) už netuší, kdo byli Viktor Kožený, Vladimír Remek nebo Old Shatterhand.

Proč jsme vybrali jména postav, a ne třeba daný film, seriál nebo knížku? Šlo nám o to, jestli to dílo lidé opravdu znají, a ne zda někdy slyšeli zběžně jen název. Každý zaškrtne, že zná seriál Přátelé, ale když se zeptáte na Chandlera Muriel Binga?

Podívejte se na report sami – je otevřený ke stažení komukoliv na www.boomlab.cz.

(A nemusíte za něj dávat ani e-mail.)

A pokud budete chtít report a data o své cílovce, na stránce na nás rovnou najdete i kontakt. Každému klientovi připravíme report na míru podle toho, co potřebuje. Zkoumat vás i vaše zákazníky nás strašně baví!