Troja je víc než Letná. Tenhle hood má duši a my od něj máme klíče

1.2.2024  Radim Šlechta   3 minuty čtení

Bydlet nebo pracovat na Letné je samozřejmě prima. Skuteční fajnšmekři ale vědí, že jedna skrytá pražská čtvrť je ještě mnohem lepší. Těžko bychom našli místo, kde by se pracovalo líp než v Troji. Po naší malé virtuální tour vám bude jasné proč.

Naši Troju tvoří hlavně dvě souběžné ulice. Po té dole jezdí autobus do zoo a jmenuje se Trojská. Druhá je naše domovská adresa Nad Kazankou. Už jen tahle malá Troja vás provede pracovním dnem od prvního kafe po poslední drink a její atmosféru si zamilujete natolik, že se vám bude o víkendech stýskat.

Není to daleko?

Je jedno, jestli přijedete z Holešek, Karlína nebo třeba z Modřan. Nezáleží dokonce ani na tom, jestli vás v kapse hřejí klíčky od nového auta nebo vám za chvilku prolítne lítačka. Řidiči v Troji bez problému zaparkují v ulici bez zón přímo u naší vily, fanoušci MHD vyskočí z tramvaje na Trojské, lenoši se nechají dovézt z Nádraží Holešovice busem až před kancelář. A pokud vám kroužky aktivity stihly za sedavý životní styl vynadat hned zrána, naženete si kroky cestou přes most z metra, případně na příjemné procházce přes Stromovku. Shrnuto a podtrženo, pokud chcete, tak jste u pracovního stolu z centra za 20 minut a ještě si uvaříte čajdu.

Kam zajít?

Komu se na cestě do práce rozklepou ruce z nedostatku kofeinu, může si zpříjemnit cestu návštěvou nedaleké Kavárničky. Pro ty trpělivější máme přímo ve vile připravené kapsle, zrnka i filtr. A vždycky něco dobrého k zakousnutí.

Při větším hladu je možné se stavit na italskou kuchyni v nedaleké pizzerii, přes léto vás zasytí smažák v housce v autokempu. Ten je dokonce hned naproti a je to top gastro, co si budem. No a nejnovějším hitem je bistro U Karla, kde ale vaří tak dobře, že si musíte na oběd udělat rezervaci, jinak nesedíte.

Michelina v Salabce si klidně můžete nechat na odpolední randíčko cestou z práce, a pokud ani to nebude stačit, stavíte se v jedné z nedalekých vináren. Tři minuty od vily máme slavnou vinárnu U Zilvara. Vinice svaté Kláry je tu pro ty, co si chtějí svoji skleničku zasloužit nebo musí dohnat kroky z rána.

Až budete večer nasedat na tramvaj, skoro se vám s tím klidem, výhledem na řeku a západem slunce nad Hradem nebude chtít loučit.

Umělci, bolševici i veksláci

V Troji zábava nekončí ani po pracovní době, ani o víkendech. Kousek od nás je zoo nebo botanická pro ty, co upřednostní rostlinky před zvířátky. Ta navíc přes sezónu funguje i jako venkovní kino. Aktivnější si ještě po práci zvládnou zacvičit na jednom z čupr workoutových hřišť, zaběhat, zacyklistit nebo zainlajnovat po stezce kolem řeky nebo se projet na koni z nedalekých stájí. Klidnějším stačí procházka s výhledem na Hrad a klidnou vodu nebo kibicování kajakářů u trojského kanálu. A kdo má vody dost, ten se jen tak prochází mezi vilami a nechá na sebe dýchnout dějiny.

Jaké? Tady je crème de la crème toho, co můžete v okruhu kiláku kolem naší vily vidět:

• Emil a Dana Zátopkovi – jejich dům je asi 500 m od toho našeho, stavěli ho prý vlastníma rukama.
• Věra Chytilová – její luxusní rezidence ze 70. let se nachází kousek od milovaných potravin Na Kovárně, kde si pamatují, co si dáváte za koláč.
• Gustáv Husák – ve vile, kterou nacisti zkonfiskovali zakladateli pekáren Odkolek, měl soukromou rezidenci poslední komunistický prezident. Stojí hned vedle té naší a dnes je v ní rezidence jihokorejské ambasády.
• Luděk Sekyra – realitní magnát si nedaleko od nás nechal postavit vilu od Evy Jiřičné.
• Jan Urbánek – skromný šestipatrový příbytek, který blahem rozšíří oči všech milovníků okázalého nevkusu, si jen pár metrů od vily Boomerangu postavila legenda vekslácké garnitury sedmdesátých a osmdesátých let.
• Benny Christo – šušká se, že výčet lokálních celebrit můžeme završit právě tímhle jménem. Ale kde přesně Ben bydlí, nevíme.

No. A teď tu makáme my. Teda aspoň než se KLDR usmíří se Západem a z naší vily se stane severokorejská ambasáda, ale o tom zas jindy.

Do té doby si s námi můžete užívat poštu bez front, parkování bez zón, vaše děti školku, základku i gympl bez zahořklých učitelek z šedesátek. Navíc kde jinde vyprávět příběhy než v prostředí, které je jimi přímo nasáklé.